Oceňovaný román významné ruské prozaičky. V jednom z typických leningradských komunálních bytů společně žijí tři osamělé stařeny. Glikeria je dcerou bývalých nevolníků, Ariadna pochází z bohaté rodiny a mluví francouzsky a Jevdokia je nevzdělaná a zatrpklá. Jejich život se změní ve chvíli, kdy je do uvolněné místnosti v jejich bytě přidělena svobodná matka, dělnice Antonina se svou šestiletou dcerou. Ženy se holčičky ujmou a stávají se jejími adoptivními babičkami. Potajmu jí vštěpují znalosti o dějinách své země, tak jak je samy zažily: revoluce, první dny Sovětského svazu, blokáda a hladomor za druhé světové války… Děvčátko reaguje kreslením nádherných obrázků, protože je němé. Kdyby na to přišly úřady, poslaly by dítě do ústavu. Když Antonina těžce onemocní, babičkám hrozí, že milovanou holčičku ztratí — musí jí proto najít nevlastního otce dřív, než bude pozdě.