V ruské klasické próze najdeme jen málo děl, která by k sobě poutala tak trvalou a živou pozornost jako Zločin a trest. Je to patrně nejznámější a nejčtenější autorova kniha, jeho nejčastěji dramatizovaný a filmovaný román. Přitom stejně jako téměř všechna rozsáhlejší spisovatelova díla bylo i toto napsáno za autorovy neurovnané osobní i finanční situace v až neuvěřitelně krátké lhůtě: od léta 1865 do počátku roku 1866. Z korespondence vyplývá, že Dostojevskij původně plánoval obšírné vyprávění z prostředí alkoholiků a rodin rozvrácených alkoholismem. Teprve v průběhu práce se soustředil na „psychologické vyúčtování jednoho zločinu“, jejž „v krajní bídě, lehkomyslnosti, názorovém zmatku a pod vlivem jistých povážlivých idejí visících ve vzduchu“ spáchal mladý muž, bývalý student. Vznikl tak napínavý román o vraždě z ideových pohnutek, nebo spíš o jejích důsledcích pro vnitřní vývoj pachatele, o jeho neschopnosti unést vlastní vinu.