Knížečka O snech je záhadná i na poměry pozdněantického filosoficko-náboženského prostředí svého vzniku. Synesios z Kyrény (370-413 n. l.) v ní jako žák alexandrijské filosofky Hypatie v novoplatónském rámci a rétoricky bohatě vykládá o vztahu duše ke světu, o jejím nečekaně proměnlivém životě a případné spáse či ponížení. K osobitosti spisku patří, že je soustředěn kolem výkladu o tzv. pneumatu, nitrosvětském korelátu naší nehmotné duše. Snadno dostupná a pragmatická schopnost duše předpovídat budoucnost z našich snů však dle autora představuje pouhý vedlejší produkt cesty vedoucí podstatně hlouběji. Velkou většinu knihy tvoří kontextualizující úvod ke spisu O snech, jeho podrobný interpretační komentář a vysvětlující poznámky.