Hrdinou příběhu je největší kulinářský kritik na světě, papež gastronomie, král velkolepých hodokvasů. Zítra zemře. Ví to a není mu pomoci. Na prahu smrti hledá chuť, která mu vězí hluboko v srdci, chuť pocházející z dob jeho dětství nebo dospívání, jakési osobité a úžasné jídlo, které — jak tuší — má mnohem větší cenu než všechny gurmánské hostiny, jichž se kdy účastnil. Proto vzpomíná. Tiše, občas ale i zběsile proplouvá cestami své chuťové paměti, noří se do hrnců svého dětství, kráčí po plážích a zahradách, prochází pláněmi vůní, aromat a esencí, znovu v představách okouší různé druhy zvěřiny, masa, ryb i prvních alkoholů svého života... Vzpomíná — a nenachází. Stále ještě ne.