Nathan Zuckerman se vydává v polovině 70. let minulého století do Prahy, aby pátral po rukopisu umučeného židovského autora. V národě devastovaném totalitním komunismem a sovětskou okupací pozná spisovatele, jejichž dílům byla přisouzena existující mocí taková závažnost, že je bylo nutné zakázat. Přesvědčí se, že požadavky vznesené na spisovatele v duchu židovské pospolitosti jsou neméně zhoubné pro svobodu lidského ducha než ty, které jim ve jménu reálného socialismu klade český ministr – jenž ovšem vládne mocí prosadit je. Je svědkem toho, jak nemožnost sebevyjádření, vytváření imaginárního světa na papíře, přivádí pražské intelektuály k vytváření třeštivě groteskního, divadelního světa ve skutečnosti.