Čtvrtý baron Edgware byl tajnůstkář, měl svérázný vkus a prapodivné choutky. Za svého života sbíral morbidní umělecké kousky, a když jednoho rána objevila služebná jeho zavražděné tělo v pracovně, na mrtvého shlížely z polic spisy markýze de Sade, Casanovovy paměti a knihy o mučení. „Jestli se se mnou nerozvede, budu ho muset odkráglovat,“ prohlásila nedlouho předtím lehkomyslně jeho krásná mladá manželka, a tak není divu, že se ocitla na čelném místě seznamu podezřelých. Jenže u jedné smrti nakonec nezůstane a Hercule Poirot musí dokázat, že není skřipec jako skřipec, mrtví někdy hovoří a zločin může být umělecké dílo.