Civilní a současně beletristicky poutavé líčení mimořádného, přesto po dlouhou dobu takřka neznámého aktu záchrany Židů v historii druhé světové války.

„Až umřu, budu slavný.“ To jsou slova Tuvji Bělského, jednoho ze tří bratrů, stojících v čele největší a nejúspěšnější židovské partyzánské a zároveň záchranné organizace. Jejich dobře organizovaný oddíl nejenže zabil stovky nepřátelských vojáků, ale především umožnil velkému množství Židů uniknout nacistickému vyhlazení.

Pro oněch dvanáct set Židů, kteří v červenci 1944 vyšli z běloruských lesů, a pro generace jejich potomků se Tuvja, Asael a Zus Bělští stali legendami, uctívanými hrdiny. Hrdinství Bělských by však bylo nemyslitelné bez houževnatosti, odhodlání, stejně tak i utrpení a oběti mnoha dalších mužů i žen okolo nich.

Dramatický příběh, sledující cestu trojice sourozenců od mládí přes vpád nacistů a krutý boj o přežití až po emigraci, vystavěl autor na vzpomínkách a mnoha rozhovorech se samotnými aktéry, opíral se rovněž o informace z archivů. Výsledkem je detailní, důvěrně nahlížený obraz partyzánského života v rozsáhlých lesích západního Běloruska, které Bělským a jejich skupině poskytly jediné možné útočiště před neustávající brutalitou Němců. Příběh o židovské obci skryté mezi stromy, kterou si mnozí z jejích příslušníků zvykli nazývat „lesní Jeruzalém“.

Text je doplněn unikátními dobovými fotografiemi, stručným poznámkovým aparátem a mapkou oblasti, v níž se děj knihy odehrává.