„Ale už je čas, abychom odešli, já na smrt, vy k životu; kdo z nás jde k lepší věci, není známo nikomu, leda bohu.“ – Obrana Sokratova

Známý britský historik Paul Johnson svým nezaměnitelným způsobem, v němž se pojí odbornost s mistrovským vypravěčstvím, vtahuje čtenáře do barvité společnosti Athén pátého století před Kristem a na tomto historickém pozadí vykresluje výjimečné osudy myslitele, který je právem pokládán za „otce“ západní filozofie. Prvního opravdového filozofa, jenž byl ochoten za obhajobu svých názorů zaplatit nejvyšší cenu, tedy vlastním životem.

Sokrates je pro dějiny západního myšlení důležitý především tím, že se na rozdíl od svých předchůdců (tzv. předsokratiků) soustředil na záležitosti člověka a společnosti, v níž je mu dáno žít. Zajímal se nejen o otázky etiky, o lidskou duši, o ženy či homosexuály, ale také o každodenní život a správu obce, například vojenskou službu či občanská práva a povinnosti. Jak později prohlásil Cicero, právě Sokrates „snesl filozofii z nebe na zem“.

Přestože Sokrates sám nic nenapsal, prostřednictvím svých žáků položil základy dnešního evropského kritického myšlení. Nikoli náhodou bývá označován za člověka, jenž ani tak neusiloval o samotné vědění, jako spíše kladl otázky a otřásal tím, co jiní za vědění pokládají. Neboť právě zde začíná skutečná filozofie.