V mnoha směrech objevná publikace Bauhaus a Československo 1919–1938 se vydává po stopách významných, ale i „zapomenutých“ osobností prvorepublikového Československa, jejichž život i tvorbu ovlivnilo studium na jedné z nejvýznamnějších avantgardních škol. Téměř po sto letech od založení Bauhasu ve Výmaru (1919) se tak českým čtenářům dostává do ruky publikace, která čtivým způsobem a za bohatého obrazového doprovodu mapuje vliv Bauhausu v československém kulturně historickém kontextu. Autorka knihy, historička umění Markéta Svobodová se věnuje často velmi spletitým osudům tvůrců, jejich osobním kontaktům, společným projektům, myšlenkám i konceptům. Díky pečlivé několikaleté badatelské práci se jí podařilo podmanivě vystihnout neopakovatelnou atmosféru první republiky a zejména tvůrčí podhoubí uměleckých oborů, designu i architektury, do kterých dokázali českoslovenští studenti Bauhausu vnést oživující podněty a progresivní technologické postupy. Tvorba mnohých z nich (např. Antonína Urbana, Ladislava Foltyna, Marie Rossmannové) je reflektována vůbec poprvé.