Zatím nejsouhrnnější domácí monografie o současné analytické filosofii vědomí, která se během posledních dvou dekád stala jednou z nejživějších oblastí filosofického výzkumu. Autor vysvětluje důvody tohoto vývoje, jež mají co do činění se standardním pojetím fenomenálního vědomí a metafyziky materialismu, o něž se opírá formulace tzv. „těžkého problému“ vědomí a výzva moderního dualismu. Tuto výzvu představují zvláště modální argument Davida Chalmerse a epistemický argument Franka Jacksona. Převážná část knihy je věnována návrhům na překonání dualismu: argumentům russelliánského monismu a materialistickým strategiím, zvláště tzv. reprezentacionismu. Autor obhajuje teorii, která se do jisté míry podobá reprezentacionismu v tom, že redukuje vědomí prostřednictvím intencionality, ale liší se odmítnutím standardního pojetí vědomí a argumentačním rámcem, jímž je spíše metodologický naturalismus než materialistická metafyzika. Tuto teorii rozvíjí hlavně Daniel Dennett, ačkoli příbuzné argumenty lze najít u dalších současných kritiků introspekce. Ačkoli Dennettova teorie nabízí spíše dekonstrukci než řešení „těžkého problému“, autor dospívá k závěru, že navzdory své podnětnosti přehlíží „nejtěžší problém“. Tento problém se netýká vědomí, ale intencionality. Kniha může sloužit jako úvod do současné diskuse ve filosofii mysli a metafyzice.