Scientistická víra je základem mnohých Broukových úvah a spekulací, jež svým způsobem, "mimo dobro i zlo", mimo všechny pochybnosti "iracionalizují racionalitu" a získávají - jaksi paradoxně - kvalitu poezie. Stále více se přesvědčujeme, že dílo Bohuslava Brouka je paradoxním výrazem právě takového "rozvoje reálna díky imaginárnímu". Aplikace básnické metody "pars pro toto" na psychologickou a sociálně-psychologickou problematiku je plná humoru a jiskřivě "krátkých spojení" nejrůznějších významových okruhů. (Z doslovu Františka Dryjeho) Publikace z r. 1938, v níž její autor Bohuslav Brouk (1912-1978), enfant terrible čs. avantgardy a bohémy 30. a 40. let, svým typickým, nekompromisním a čtivým stylem předkládá syntézu Freudovy psychoanalýzy a Adlerovy individuální psychologie, aplikovanou na řadu lidských činností.