Viděla jsem příliš jiný svět šelmy i příliš lidský svět nemocnic. Ztratila jsem své místo, hledám meziprostor. Prostředí, kde bych se zotavila. Vše začíná, když na francouzskou antropoložku Nastassju Martin (1986) zaútočí na Kamčatce uprostřed zamrzlé sopečné krajiny medvěd, a zanechá ji se zraněným obličejem napospas ruským a francouzským nemocnicím, samotnou na cestě za uzdravením narušeného těla v od nynějška hluboce otřeseném světě. Specialistka na animismus arktických populací tak zažívá na vlastním těle to, co dosud zkoumala: zborcení hranic mezi člověkem a zvířetem, hroucení bezpečných limitů, do nichž se uzavíráme, a nutnost čelit bezprostřední divokosti a proměně. V tomto strhujícím autobiografickém vyprávění, čerpajícím z antropologie i šamanismu, s námi sdílí svou cestu do neznáma.