Píší se sedmdesátá léta našeho letopočtu. Titus po strašlivých bojích a nesmírném krveprolití právě dobyl povstalecký Jeruzalém i s židovským Chrámem a po návratu z Palestiny do Říma ho čeká triumfální přijetí. Proroctví o Jeruzalémě, které praví, že ten, kdo dobude města, stane se pánem světa, se tedy naplňuje – Titus vystřídá na císařském trůnu svého otce Vespasiana a jako římský císař vládne celému světu. Jeho životní láska Berenika za ním přijíždí do Říma, Titus jí slíbil, že z ní učiní císařovnu. Avšak Řím je ovládán nejen dvorskými intrikami, ale také rostoucí záští lidu vůči ctižádostivé, povýšené cizince představující poražený národ a připomínající Kleopatru, na jejíž uhrančivou moc je vzpomínka stále ještě živá.