Brazilská spisovatelka Ana Mirandová (1951) vstoupila do literatury na přelomu 70. a 80 let. Její románová prvotina Peklo ráje* z roku 1989 se v Brazílii stala bestsellerem a takřka obratem vyšla v desítce zemí. Původní název románu zní Boca do Inferno. Doslova to znamená Pekelná huba, ale také Brána do pekel. I samu knihu můžeme číst dvakrát doslova, a přesto dvakrát jinak. Budeme-li ji číst jako Pekelnou hubu, pohroužíme se do detektivního příběhu, k jehož protagonistům patří velký barokní básník, právník a bonviván Gregório de Matos (1636–1695), muž, jehož lid pro nevymáchané útoky na špínu světa počastoval přízviskem Pekelná huba. Budeme-li román číst jako Bránu do pekel, nahlédneme do nevšední kroniky koloniální Brazílie, časoprostoru, který se vymkl z kloubů evropské kultury a stal se rajským peklem, kde se výhonky evropského ducha po vzoru tropické vegetace proměňují v liány, jejichž zrádnému objetí sotva co dokáže uniknout. Ana Mirandová je tvůrkyní historického románu jako moderně mnohohlasého žánru, který může být alternativou k akademické historiografii. Zaměřuje se na momenty obestřené dohady a otazníky, jimiž může do dějin vstoupit současnost, vnášet do nich uměleckou obrazotvornost a donutit je tak odpovídat na dnešní otázky a starosti.