Franz Beckenbauer byl bezesporu vynikající fotbalista i trenér – v obou profesích to dotáhl až k titulu mistra světa. O pár let později se stal špičkovým fotbalovým diplomatem. To jsou známá fakta. Ale že je „Císař“ zároveň i mocným čarodějem, to jsem netušil. Jak jinak by totiž prezident organizačního výboru mistrovství světa dokázal zařídit, aby po studeném a mokrém květnu vládlo Německu během fotbalového šampionátu takřka tropické počasí, vyvolávající představu sezení na pláži, barevných koktejlů, šumění moře a spoře oděných krásek? Škoda, že nedokázal vyčarovat také krásný fotbal, při němž by fanoušci zapomínali dýchat. V tomto směru se německé mistrovství světa moc nepředvedlo, trenéři se nám totiž nějak zamilovali do defenzivy. Kdyby to trochu šlo, přimlouval bych se za úřední rozvod tohoto manželství z rozumu. Ale i tak se toho událo dost a dost. Nejen na hřištích a v zákulisí stadionů, ale i v „soukromém sektoru“ fanoušků a novinářů. Něco z toho jsem se pokusil vměstnat na stránky téhle knížky. Pokud si na ni najdete chvilku času, budu rád…