Dětství je nejen osobní a neopakovatelná vzpomínka každého dospělého člověka, je to také specifický sociální svět, který moderní společnost prostřednictvím svých sociálních institucí (především státu, školského a zdravotnického systému, veřejného mínění a rodiny) vytváří, „konstruuje“, aby mohla „vychovávat“ z lidského jedince – dítěte – to, co by jednou mohlo být prohlášeno za plnohodnotného a plnoprávného dospělého člověka. V tomto smyslu je dítě a dětství (také) sociální konstrukt, sociální představa, prostřednictvím které se moderní společnost snaží na své „nedospělé“ členy dohlížet, kontrolovat je a vychovávat. Tato knížka zkoumá, jakými diskursy se formovaly představy o dětství v české společnosti v éře socialismu a s jakými představami, diskursy, je dětství spojováno dnes. Autor si klade otázku, nakolik jsou proměny představ o této sféře každodennosti skutečné a nakolik jen zdánlivé. Knížka bude jistě zajímat nejen čtenáře sociologické literatury, ale všechny, kdo rádi poslouchají hovory jiných lidí a myslí na to, co utváří jejich život.