Publikace seznamuje učitele s možnostmi jeho sebereflexe na základě použití autodiagnostické metody, která mu pomůže odpovědět na tři základní otázky: Jak žáci vnímají můj předmět? – Který typ žáků je v mém předmětu úspěšný? – Jak dobře své žáky znám? Autodiagnostická metoda dává učitelům možnost poznat specifiku vlastního pedagogického působení, vlastní učitelskou individualitu a její zdroje a odhalovat neadekvátní přístupy k žákům i cesty k nápravě. Kniha se opírá o široce založené a hluboké vědecké poznání, není však pojata jako dílo akademické. V prvé řadě ji autoři adresují všem, kteří mají onu ušlechtilou ctižádost být dobrými, reflektujícími učiteli a pracují s vědomím, že to, co dělají, lze dělat lépe. S užitkem ji může číst každý – student, který se na učitelství teprve připravuje, i zralý, zkušený učitel, jenž nechce propadnout rutině – ví, že učitelství je tvořivé a lze ho neustále zdokonalovat. Vždyť tím, jak roste učitel, rostou i jeho žáci. Doc. PhDr. Isabella Pavelková, CSc., do r. 1993 působila v Pedagogickém ústavu J. A. Komenského ČSAV. Nyní přednáší na Pedagogické fakultě UK v Praze pedagogickou a školní psychologii. Doc. PhDr. Vladimír Hrabal, CSc., do r. 1988 působil v Pedagogickém ústavu J. A. Komenského ČSAV. Od r. 1989 pracuje na Lékařské fakultě v jihoněmeckém Ulmu, současně působí jako praktikující psychoterapeut. Je autorem řady knih a odborných studií.