Dalajlamova autobiografie Svoboda v exilu se dá číst jako poutavé vyprávění prostého mnicha i jako příběh pohnuté tibetské historie 20. století. Tändzin Gjamccho líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála, popisuje neklidné roky po "mírovém osvobození" čínskou armádou, dramatický útěk do exilu a život v Indii. Vyjevuje i mnohé z buddhistického učení a optimistického přístupu k životu, jež se v jeho podání staly inspirací mnoha lidem po celém světě.