Román zachycuje několik dní v životě pestré společnosti přivandrovalců na jihu Francie. Emigranti ze všech koutů Evropy, severní Afriky i Asie od pondělí do soboty fárají v nebezpečné šachtě, neděli jich většina tráví v nálevně Na miskách vah paní Michelové, která sice razí heslo "Dluh Je Mrtev", ale na druhou stranu dokáže uznat, že Javánci mají "pořádný splávek".

Javánci... obyvatelé podivného území, jemuž se říká Jáva: nouzová kolonie barabizen, z nichž každé ráno muži pospíchají na úzkokolejku, která je zaveze na šachtu. Javánci mluví směsí nejrůznějších jazyků: zní tu lámaná francouzština, do níž horníci míchají ruštinu, němčinu, polštinu, italštinu, španělštinu, arabštinu... Jáva je pomyslný ostrov na pevnině: jako Noemova archa dočasně zachránila existenci desítek rodin na útěku před bídou, před rudým i hnědým terorem třicátých let 20. století.