Kniha představuje v jednadvaceti statích některé důležité postavy moderního českého myšlení, přičemž hlavní důraz klade především na filosofy působící od poloviny dvacátého století až do současnosti. Přesvědčivě ukazuje, že novodobá česká filosofie se zdaleka nevyčerpává jmény Masaryka a Patočky, nýbrž vyrůstá z práce celé řady myslitelů, kteří ve vzájemném dialogu i tvůrčím osamění formovali její hlavní témata a celkové zaměření.